Dejte podobu cílové skupině
Před pár lety jsem dělala rozhovor s uměleckým kovářem. Byl to svérázný chlápek kolem padesátky. Bydlel v jedné z kouzelných vísek u Lužnice, kde se dny táhnou v klidu a pokoji. Seděli jsme na terase, ze které byl výhled do zahrady plné kovových figur a povídali si.
Uprostřed hovoru odněkud přiběhl pes. Žádná náročná rasa. Taková směs, co se rodí z lásky, a ne pro papíry. Kovář mu říkal Pse a přinesl mu z kuchyně kus salámu. Prý je zvyklý, že něco dostane. Zeptala jsem se, proč ho nepojmenuje. Kovář odpověděl, že to není jeho pes. Přijde, odejde. Kdyby mu dal jméno, bude to vztah, a to kovář nechtěl.
Vystopujte cílovku
Cizí pes není, oč tu běží. Vzpomínka je insight k tématu cílová skupina. Řeč bude o tom, jak cílovou skupinu vystopovat, abychom se s ní přeneseně poznali tváří v tvář. Na rozdíl od techtle mechtlí s cizími psy, si s cílovkou vztah budovat musíme. A činíme tak mimo jiné i prostřednictvím příspěvků na web a sociální sítě.
Sledujte, kdo příspěvky lajkuje, komentuje, kdo nakupuje
Charakter každé cílové skupiny se odvíjí od toho, co nabízíme. Styl článků pro rockery, kterým vnucujeme kytary, bude jiný, než styl určený skupině, která prahne po dětských přesnídávkách. Musíme vědět, co naši klienti potřebují, proč to potřebují a čím je představitel naší cílovky typický.
Po analýze vytvoříme zástupce, kterého pojmenujeme třeba Olda. Víme, co Oldu baví, jaké jsou jeho zájmy, vzdělání, demografická data, touhy nebo z čeho má obavy. Ano, dá to trochu práce.
Kláru s Oldou rozsaďte
Vzhledem k tomu, že jsme každý jiný, neměli bychom se zaměřit jen na Oldu. Proto k němu vytvoříme protiklad, například Kláru. (Person můžeme mít několik.) Dvacetiletá rockerka má jiné potřeby a přání, než profesionální muzikant Olda, který vláčí kytaru po pódiích už třicet let.
Přestože oba patří do naší cílové skupiny, musíme brát v potaz jejich specifické potřeby a odlišnosti. A nezapomínejte ani na persony jako jsou koncertní mistři, rodiče dětí, které se učí hře na kytaru, vedení základních uměleckých škol…
Nebýt za blbce
Když nemáme ánung o cílové skupině, nikdy nemůžeme cílit přesně a naše texty plandají jako hadr ve větru. Jednou směrem k těm, kteří milují rock a jindy k milovníkům parfémů na toaletách. Potom se snadno stane, že píšeme odlišnou řečí i stylem, než jaké používá naše cílovka. A divíme se, proč neprodáváme, když blog plníme příspěvky, až se z něho kouří. Zkrátka, jestliže neznáme svoji cílovou skupinu, můžeme být občas za blbce.
Tip závěrem
Doporučuju si Kláru, Oldu a další dvě, tři persony namalovat a napsat ke každému, co je zač. Všechno, co jste o nich vyšťourali, vyslídili, vystopovali. Výtvarně vyvedené zástupce vaší klientely si pak píchněte na nástěnku, abyste je měli stále na očích. A než se pustíte do nového článku, tak s nimi hoďte krátkou řeč. Jen tak, abyste věděli, co frčí a jaká ve vaší cílové skupině panuje nálada.
